BIOGRAFIE

– narozen v červnu 1970 v Benešově

Základní vzdělání jsem získal na ZŠ Karlov, kde kromě velmi antagonistické paní ředitelky jsem potkal skvělé kantory. Vyučil jsem se truhlářem na Odborném učilišti železničního stavitelství, ul. Jana Nohy v Benešově, kde jsem měl výborné mistry odborného výcviku, za zmínku stojí hlavní mistr pan Vacek, který byl pro mne velkou autoritou. Díky vysoké kvalitě odborného výcviku jsem hned v červnu 1988 po dovršení 18 let požádal MÚ Benešov o povolení k provozování truhlářských služeb. Jelikož jsem veškerý svůj volný čas podřídil „kutilství/melouchaření“, musel jsem ze zdravotních důvodů přestat hrát lední hokej.

V letech 1986-1988 jsem absolvoval nástavbu k získání středoškolského vzdělání na stejné škole. V té době jsem poprvé ochutnal „chobotnici“ bývalého režimu. Drobným nedopatřením jsem neměl podepsaný závazek odpracovat si vyučení (což v té době bylo běžné) v Žel. stavitelství pod které učiliště patřilo. Po dokončení učiliště jsem odešel pracovat do Potravin Praha s provozovnou v Benešově. Při maturitě jsem ochutnal sílu té chobotnice a neprošel jsem z fyziky. Pro mne z nepochopitelných důvodů. Chtěl jsem to vzdát a v září nejít na reparát, ovšem další autorita, kterou jsem v té době poznal, byla kantorka paní Jiřina Jirušková a stačilo jí pár minut, aby mne přivedla k porozumění, abych to nevzdal a v září zvládl reparát. Během studia jsem poznal několik dobrých kantorů, ovšem musím zmínit ještě jednoho. Je to pan Jiruška, manžel pí Jiruškové, který mne na 2. stupni ZŠ měl na ČJ a tělocvik.

Na údržbě a výrobě nábytku jsem pracoval do roku 1991. Na podzim téhož roku jsem hledal poznání a odešel pracovat do Rakouska, truhlářství o 10 lidech a zde jsem zůstal až do října 1995.
Poté co jsem se tam zdokonalil, jsem měl potřebu dělat krásné a příjemné výrobky i pro ostatní.

Od ledna 1996 buduji společnost VETOS.

A se vší skromností konstatuji, že to je i dnes stále naším prvořadým účelem: dělat krásné interiéry. Příjemné k životu, plnit sny a přání o krásném bydlení každého našeho zákazníka. Dnes se svým týmem realizujeme nad 3000 zakázek ročně. Pro mne to znamená vysokou odpovědnost, protože ovlivňujeme interiér každý rok pro 3 000 rodin, což může znamenat cca 10.000 lidí. A pokud mají mít ve svém soukromí kus naší práce, musí jim být užitečná, denně funkční a navozovat pocit radosti a krásy. 

Co mi dala práce za kopečky?
Po řemeslné stránce moc, vedle technologií v té době u nás neznámých, hodně i po stránce rukodělné. I přes vysoký základ z Benešovského učiliště, díky mistrům odborného výcviku, i hodně řemeslných dovedností a nástin mezilidských vztahů.

Co mi nedala práce za kopečky pro mé další podnikání? Co mi nedala škola?
Organizaci firmy, systém řízení. Ta firma měla jen 10 lidí, jednostupňové řízení – majitel a pak jen dělníci. „TO“ jsem neuměl a dodnes to považuji za největší nedostatek selhání prvních let budování společnosti. Na základě této zkušenosti doporučuji absolventům nastoupit do své první práce do firmy, kde je nejméně již dvou, tří stupňová struktura organizace (šéf/ vedoucí/ pracovník). Osobně jsem došel k prvnímu poznání jak budovat strukturu firmy až dalším vzděláním v organizaci se na to specializující v roce 2002. Do té doby to pro mne bylo trápení a patřil jsem mezi velmi neurotický šéfy.

Dnes vedu společnost VETOS s 46 kmenovými pracovníky a považuji se za lídra trhu, který poskytuje služby v oblasti dodávek a montáže dveří. Vedle doprovodných aktivit prodeje a montáže schodů, podlah s přehledem zvládneme namontovat v průměru 1 000 dveří a zárubní za měsíc.